Náš domov se hroutí a kolabuje. Co s tím můžeme dělat?

Tohle je náš domov! A tento domov se nenávratně hroutí a kolabuje.

A proč se hroutí? Protože je postaven na špatných základech.

Co je základem současné společnosti? Spotřeba, materialismus a zisk. Za jeden z hlavních smyslů života je dnes považováno hromadění věcí. Žijeme pro práci, pohodlí, potěšení a zábavu. Média, filmový i hudební průmysl vědomě či nevědomě propagují jednotnou masovou kulturu – konzumerismus.  Co to znamená? Znamená to, že je nám lidem vsugerováváno, že čím více věcí máme, tím více jsme i šťastnější. A taky že podle toho, jaké věci máme, takové je naše místo ve společnosti. Takže k tomu, aby se mohl v dnešním světě člověk seberealizovat, tak musí co nejvíce vlastnit, co nejvíce vydělávat a mít co nejvíce zážitků vyfocených na Instagramu. No a ostatní mu musí samozřejmě závidět, podbízet se nebo ho obdivovat. Ale skutečně je to opravdový recept na štěstí? No, vzhledem k tomu, že každým rokem rostou počty sebevražd a lidí s duševními chorobami, je zřejmé, že tudy cesta ke štěstí očividně nevede.

A tím se tedy dostáváme k tomu, co je tím špatným základem, kvůli kterému se náš domov, tedy naše společnost i naše civilizace hroutí.

Materialismus, nenasytnost, chamtivost, touha mít stále víc, snaha o maximalizaci svých zisků a boj o moc jsou těmi zhoubnými základy naší civilizace. A právě tyto zhoubné základy nás vhání do úpadku. Pod tíhou konzumního masochismu se začínáme sami jako lidé a svobodné Bytosti ztrácet. Hodnoty materiální totiž zcela převálcovaly mnohem důležitější hodnoty nemateriální – tedy hodnoty lidské, hodnoty duchovního rázu. A to i přesto, že hodnoty materiální mají oproti hodnotám lidským a duchovním podřadný význam.

Jaké to s sebou nese důsledky, když ve společnosti dominuje materialismus? V důsledku dominance hodnot materiálních se v lidech stimulují nízké chtíče a egoismus. Člověk sám se začíná materializovat. Popírá sám sebe. Přestává svobodně myslet a konat. Jeho myšlení probíhá v nedostatečných soudech. Vchází do úpadku, zaostává. Zříká se duchovních hodnot a své svobody. Ztrácí sílu ducha, aby svobodně řídil sám sebe. Je odkázán na svou pudovou činnost a svým přístupem k životu se doslova snižuje na úroveň zvířete. Na základě toho tíhne k mase a nechává se sebou manipulovat.

A jak tedy s touto situací naložit? Jak se dostat ven z tohoto konzumního kolotoče? Jak se vypořádat s globální krizí, která již probíhá a týká se každého z nás?

Existuje pouze jediné východisko. Společnost, které jsme součástí, je naším domovem. My všichni jsme součástí společnosti. Jsme tedy i součástí jednoho domu. Pokud máme náš dům postavený na špatných základech, nemá smysl opravovat střechu. Nemá smysl se pouštět do jakékoliv rekonstrukce. Poněvadž když je dům postavený na mizerných, chatrných a falešných základech, tak ať bychom se snažili jakkoliv ho opravit, jeho zhroucení je přesto nevyhnutelné.

Proto jediná šance, jak naši civilizaci zachránit, jak si zajistit příjemnou budoucnost, je vybudovat společnost, která nebude postavena na hodnotách materialismu a egoismu. Musíme se vrátit právě k těm hodnotám, které patří mezi základní principy lidství. Které jsou samotným jádrem Lidské existence. A těmito hodnotami rozhodně nemyslím nějaká náboženská dogmata. Nenarážím ani na žádné mýtické příběhy, pověsti či pohádky. Hovořím jednoduše o hodnotách, které jsou nám všem velmi blízké. A o jaké hodnoty se tedy jedná? Je to náš, jednotný a společný duchovně-morální základ. Je to naše přirozenost. Jsou to duchovní hodnoty, které nás činí opravdovými, svobodnými, za sebe samostatně rozhodujícími a jednajícími lidmi. Je to naše svědomí. Je to naše přání žít plně. Je to naše přání být šťastný. Je to naše přání upřímně se radovat z života. Jsou to hodnoty, jako je humánnost, poctivost, laskavost, pokora a vzájemná úcta.

A takže co může udělat každý z nás? Samozřejmě neexistuje žádná kouzelná formule. Neexistuje ani žádný superhrdina, který by něco za nás naše problémy vyřešil.

Jak jsme si už jednou řekli. Naše společnost je náš dům. A my tento dům obýváme. Takže my i rozhodujeme o tom, jestli si necháme tento dům spadnout na hlavu nebo přestaneme čekat, odhodíme předsudky a začneme aktivně budovat dům nový. Takový, který bude postaven na správných základech.  

A čím tedy začít? Každý z nás by měl v první řadě se snažit podle hodnot, které jsme si před chvílí jmenovali, sám žít. Každý z nás by se měl snažit být Člověkem s velkým Č. A věřte, že to stojí za to. Vím to z vlastní zkušenosti. Ano, často dělám chyby. Často se mýlím. Často ke mně přichází pochybnosti. Ano, přijde i pochmurná nálada nebo se nechám unést hněvem. Ale od toho jsme zde na světě, abychom na sobě pracovali. Abychom se rozvíjeli. Abychom překračovali tyto mantinely, které nás svazují a omezují. Abychom se přestali chovat jako malí nevychovaní parchanti. A stali se Dobrými a opravdu Dospělými Lidmi. Snažit se být Dobrým Člověkem je totiž mnohem lepší, než degradovat, ukájet neustále své ego, podporovat pocit vlastní důležitosti  a snižovat se na úroveň zvířete.

A i když to vypadá, že situace ve společnosti je natolik kritická, že už nelze nic změnit. I když může přicházet beznaděj a skepse. I když se nám zdá být úkol příliš složitý, tak platí jedno pravidlo. Jakákoliv snaha je vždy lepší než sedět, čekat a nedělat nic. A ve skutečnosti každý člověk může udělat velmi mnoho.

Udělat velmi mnoho tím, že přestane mlčet. Tím, že překročí svou lhostejnost vůči tomu, co se děje. Tím, že převezme zodpovědnost za současný stav ve společnosti.

Ano, je to tak. Převzít zodpovědnost! To je ten klíč ke dveřím změny. Ve skutečnosti viníky jsme my všichni obyčejní lidé. Protože my jsme skočily na špek těm podlým a ničemným architektům, kteří postavili náš dům na špatných základech. My se necháváme unášet na vlně materialismu. My jsme si dlouho kupovali zábavu, potěšení a uznání ostatních a přitom prodávali hluboko pod cenou svou svobodu, spokojenost a přirozenost. Takže přestaňme být malými dětmi. Přestaňme nadávat na to, že je svět nespravedlivý. Přestaňme se tvářit, že se nás to netýká. Týká se to už každého člověka. Naše společnost je náš dům. Pokud se dům zhroutí, je jen velmi malá pravděpodobnost na přežití. Když totiž na vás padá strop, už se jen těžko můžete někam schovat.

Využijme tedy čas, dokud alespoň strop ještě jakž takž drží. Začněme budovat takovou společnost, která bude postavena na těch základech, které jsou nám všem lidem přirozené.

Máme šanci. Máme možnosti i prostředky. Zbývá už jen jediné. Začít spolupracovat. Začít se na výstavbě nového domu podílet. Jak nám totiž dokládá historie, společenství, která nedokážou spolupracovat, tak zanikají. Zkusme si tedy alespoň nyní, pro jednou, vzít z historie příklad.

V rámci projektu Tvořivá Společnost spolupracují lidé z různých sfér, z různých koutů světa. Všichni konají nezištně a dobrovolně. Pouze proto, že převzali zodpovědnost za svůj život.

Podívejte se na mezinárodní online konferenci „Globální krize. To se už týká každého“, která proběhla 24. července 2021 a byla překládána do více než 60 jazyků. Informace, které zde zazněly, jsou velmi zásadní pro každého obyvatele našeho domu